Chudenice

Najdeme je na samém pomezí domažlického a klatovského kraje, 9 km západně od Švihova. Když sem jedeme, máme pocit, že se blížíme na „konec světa“, že dál už jsou jen lesy a kopce, kde nepotkáme živáčka. Aby ne, vždyť tu o sobě dává pomalu vědět Šumava.

Najednou se z kraje vyloupnou Chudenice a s nimi jejich pradávná historie. Chudenicko bylo roku 1996 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a Chudenice patří mezi nejstarší české osady. Dnes sem jezdíme, abychom obdivovali Starý Czerninský zámek, gotický kostel sv. Jana Křtitele s dochovanými malbami a slavným oltářem nebo abychom stanuli na nedaleké 45 m vysoké rozhledně Bolfánek či se prošli po Americké zahradě rozkládající se v okolí empírového Zámku Lázeň.

Starý Czerninský zámek

Pozdně barokní Starý zámek, postavený na místě bývalé gotické tvrze, nabízí expozici věnovanou Černínům. Sídlí zde také Muzeum Josefa Dobrovského.

O zdejší Černé kuchyni se říká, že zde vzniklo rodové jméno Czerninů nebo, chcete-li, Černínů. Podle pověsti pán chudenické tvrze Drslavic rozhněval českého krále, a ten vyslal do Chudenic vojsko, aby zpupného muže potrestalo. Vojáci svůj rozkaz plnili až příliš svědomitě a komu se nepodařilo prchnout do lesů, byl zavražděn. Stará chůva stačila na poslední chvíli schovat malinkého dědice tvrze do komína krbu v černé kuchyni, a tak ho zachránila před jistou smrtí. Když se těch pár šťastlivců vrátilo zpátky na tvrz, s hrůzou shledalo, že jsou všichni po smrti. Pak je ale vyrušil pláč malého miminka a v komíně našli synka svého mrtvého pána. Ze samé radosti jeden ze služebníků pravil: „Joj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl.“

Po čase z miminka vyrostl mladý muž, kterého si král velmi oblíbil. A jak šla krajem pověst o jeho osudu, tak se z černého stal Czernin a z chuděnce Chudenice. Mladý pán se sám začal nazývat Czerninem z Chudenic.

Otevírací doba: červen, červenec, srpen  denně kromě pondělí: 9 - 12, 13 -17
duben,květen,září, říjen : soboty, neděle a státní svátky : 9 - 12, 13 - 17
Vstupné:
I.prohlídkový okruh - Zámek
plné 60 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 160 Kč
II.prohlídkový okruh - Muzeum
plné 20 Kč, snížené 10 Kč, rodinné 40 Kč
Společné vstupné na Starý Czerninský zámek, Muzeum a Bolfánek
plné 100 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 260 Kč
Adresa: U Černínského zámku 1, 340 14 Chudenice
Telefon, fax: +420 376 398 100
Mobil: +420 724 007 576
E-mail: StaryZamekChudenice@email.cz

Kostel sv. Jana Křtitele

Jádro dnešního kostela pochází z druhé poloviny 14. století, o čemž svědčí zmínka z pera dvorního kronikáře císaře Karla IV., Přibíka Pulkavy z Hradenína, který v Chudenicích roku 1380 zemřel a je v kostele pochován. Díky pozdějším přístavbám a stavebním úpravám může kostel návštěvníkům sloužit jako názorná učebnice různých stavebních slohů a výtvarného umění své doby, přičemž nejslavnějším dílem je zde velký křídlový oltář z roku 1505, jehož autora nazýváme pro nedostatek historicky podložených informací „mistrem chudenického oltáře“. V presbytáři najdeme obraz z oltáře ze švihovské hradní kaple – malbu Oplakávání Krista z konce 15.století.

Rozhledna Bolfánek

Krátkou procházkou na jihozápad od Chudenic dojdeme na vrch Žďár (584 m n. m.), kde se pro panoramatický výhled na široširé lesy jistě vyplatí vystoupat na 45 m vysokou vyhlídkovou věž Bolfánek. Kdysi tu stával poutní kostel sv. Wolfganga, který však podlehl proticírkevním opatřením císaře Josefa II. a byl zbořen. Zůstala pouze věž, která byla ve dvacátých letech 19. století přestavěna na vyhlídkovou.

Otevírací doba: Duben, listopad soboty, neděle, svátky 11.00 - 16.00
Květen, říjen soboty, neděle, svátky 10.00 - 17.00
Červen, září úterý – neděle , svátky 10.00 – 18.00
Červenec, srpen pondělí – neděle 10.00 – 18.00
Za nepříznivého počasí a špatné viditelnosti rozhledna uzavřena.
Vstupné: Dospělí 40,- kč
Důchodci, děti,  ZTP 25,- kč
Rodinné (2 dospělí+2 děti) 100,- kč
Telefon, fax: +420 376 398 245

Zámek Lázeň s parkem

Zámek Lázeň

Černínové si nežili špatně. Byl to rod starobylý a na nouzi si rozhodně nemohl stěžovat. Co jim však v okolí Chudenic chybělo, bylo místo, kde by pečovali o tělo i duši, jak kázala móda 19. století. I nechal ve dvacátých letech 19. století majitel panství hrabě Jan Rudolf Černín postavit na místě vývěru léčivého pramene lázeňský dům. V jeho blízkosti dal přistavět skleník pro potěchu oka a už v něm hlodal plán na vybudování rozsáhlého romantického zámeckého parku. Ještě nebyl dostavěn lázeňský dům a už se sázely dřeviny tuzemské i cizokrajné.

Cesty a pěšinky, lavičky z březových a bukových tyčí, třpytivé hladiny jezírek a nekonečné průhledy do krajiny jako by žadonily o tichá zastaveníčka zdejších návštěvníků.

Syn Jana Rudolfa – Evžen Černín pokračoval v otcových stopách snad s ještě větší vervou. Nechal sem navézt všemožné exotické dřeviny a zřídil školku pro vypěstování a dopěstování stromů a keřů do zámeckého parku. Lázeňský dům se k takovému smyslovému požitku přestal hodit, a tak byl v letech 1849 až 1859 přestavěn na zámek. V něm pobývaly osobnosti jako Josef Dobrovský, František Palacký či Ladislav Čelakovský.

V arboretu, zvaném Americká zahrada, dnes obdivujeme mohutný
a velkolepý exemplář douglasky tisolisté, pravděpodobně
nejstarší na evropském kontinentě. Do Chudenic přišla
v zásilce dřevin z Ameriky v roce 1844. Celý rozlehlý park
včetně arboreta je volně přístupný. Zajímavá místa jsou
označena informačními tabulemi.

Zámek dnes slouží jako hotel.

Víte že…

Víte, že nedaleko Vlašimi naleznete CHKO Velký Blaník se slavnou horou, jež se prý jednou do roka otevírá? Podle pověstí v ní spí udatní rytíři, kteří se vzbudí a přijedou na pomoc, až bude národu nejhůře.