První okruh aneb pohádka o chrabrých rytírích a nežných dámách

Uvážíme-li, že zdi hradu mají po více než půl tisíciletí o čem vyprávět, je snadné nechat se vtáhnout do hry o dávných časech. Expozice je náznaková a přibližuje život na hradě v 16. století. Rozhodně stojí za to interiéry projít, obdivovat jedinečnou architekturu pozdní gotiky s novátorskými prvky nastávající renesance a občas i ztratit ponětí o tom, v které že části hradu to právě jsme.

Turistické informace

Červená bašta


Červená bašta Jedna z částí původního hradního opevnění, kde začíná šedesátiminutová prohlídka prvního okruhu. Na stěnách se díky rozsáhlé rekonstrukci v 50. letech minulého století zachovaly nádherné nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1520. Jak snadno si podle nich představíme dobovou zábavu tamní šlechty – turnajová klání a lovy zvěře.

Vnitřní nádvoří

Přijdeme sem přes parkánový prostor. Na nádvoří se jistě vyplatí chvilku postát a nechat se pohltit velkolepostí stavby. Díky rozsáhlé rekonstrukci se nádvoří vylouplo v celé své nádheře. Mimochodem i tento prostor se dal v případě nouze zaplnit vodou, ale údajně to nebylo nikdy potřeba.

Vstupní síň

Vstupní síň

Vstupní síň severního paláce je součástí kdysi velkého prostoru, který však po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka jeho synové rozdělili na tři části. Hned v té první si můžeme udělat obrázek o tom, jak vlastně Půta Švihovský vypadal – na stěně visí odlitek jeho náhrobku z Horažďovic. Okna jsou tu proklatě vysoko – to proto, že Půta už v hotovém paláci nechal pod vlivem nadšení stavebními úpravami snížit podlahu.

Hodovní síň

Hodovní síň

Pár schodů a jsme tam. Přímo proti dveřím se tyčí původní gotický pilíř s šedo-oranžově rytým kvádrováním. Člověku hned vyvstanou na mysli barevné gotické oděvy, středověcí hudebníci a ruce umaštěné chutnou pečínkou. Jsme v hodovní síni aneb, jak říkají místní, v „baštírně“. Kdysi byla místnost bohatě zdobená renesančními nástěnnými malbami; z nich se zachovala jen část.

Dámská ložnice

Dámská ložnice

Prostor vyhrazený hradní paní a jejímu dámskému doprovodu. Žádný velký přepych nečekejme. Jen to, co asi tak hradní paní mohla nejvíce využívat: ložnici, jídelní prostor, koutek pro ruční práce a párek medvědích kůží na podlaze proti chladu. Také zde se částečně dochovaly původní nástěnné malby.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Jeden z nejlépe dochovaných pozdně gotických interiérů hradu. Pohádkově barevná nástěnná malba, která na sebe ihned strhne pozornost, znázorňuje souboj svatého Jiří s drakem. To, co je na ní nejcennější, ale hledejme za zády bojovníka (pro zajímavost – má tvář objednatele malby, tedy Jindřicha Švihovského z Rýzmberka, a postava princezny jako by z oka vypadla jeho ženě Voršile, kněžně Minsterberské). Skví se tam hrad Švihov v celé své kráse – tedy tak, jak vypadal v době největšího rozkvětu. I díky tomuto vyobrazení máme dnes naprosto jasnou představu o tom, jak monumentální skutečně byl. A protože Jindřich byl na původ svůj, ale zvláště své ženy Voršily z Minsterberka patřičně hrdý, nechal na tribunu umístit erby jejich i příbuzenských rodů.

Z původního zařízení hradu se téměř zázračně dochovaly i čtyři dřevěné busty církevních otců.

Dovedete si představit, jak krásný musí být v tomto prostoru svatební obřad? Nic není nemožné, vždyť obřady se tu skutečně konají a je jich čím dál víc.

Taneční sál

Taneční sál

Pokud chystáte svatbu, při které hosty počítáte na desítky a více, pak můžete mít obřad v druhém patře jižního paláce. Taneční sál je pojme všechny. Říct své „ano“ pod okázalým malovaným kazetovým renesančním stropem, v sále, kde se zvuk slibu věrnosti lahodně nese prostorem, zní jako uskutečněný sen.

Ten původní, trámový strop, se nedochoval a současný sem byl převezen z Bělé pod Bezdězem a pochází ze zámku Dobrovice.

Zbrojnice

Zbrojnice

Co by to bylo za nedobytný hrad, kdyby v něm chyběla zbrojnice? Ta zdejší je rekonstruovaná s ukázkami zbraní různého typu.

Co si budeme vykládat, každé polidštění potěší,
proto nezapomeňme zvednout poklop
a nakouknout otvorem prevetu neboli
původního středověkého záchodu, kam asi
dopadala potřeba dávných pánů.

Víte že…

Víte, jak získaly Dětenice na okraji oblasti Český ráj své jméno? Podle pověsti vznikla obec za vlády knížete Oldřicha, který ve zdejších lesích našel opuštěné děti. Nechal jim vybudovat ves nazvanou podle nich – Dětenice. Dnes zde můžete navštívit zámek.