První okruh aneb pohádka o chrabrých rytírích a nežných dámách

Uvážíme-li, že zdi hradu mají po více než půl tisíciletí o čem vyprávět, je snadné nechat se vtáhnout do hry o dávných časech. Expozice je náznaková a přibližuje život na hradě v 16. století. Rozhodně stojí za to interiéry projít, obdivovat jedinečnou architekturu pozdní gotiky s novátorskými prvky nastávající renesance a občas i ztratit ponětí o tom, v které že části hradu to právě jsme.

Turistické informace

Červená bašta


Červená bašta Jedna z částí původního hradního opevnění, kde začíná šedesátiminutová prohlídka prvního okruhu. Na stěnách se díky rozsáhlé rekonstrukci v 50. letech minulého století zachovaly nádherné nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1520. Jak snadno si podle nich představíme dobovou zábavu tamní šlechty – turnajová klání a lovy zvěře.

Vnitřní nádvoří

Přijdeme sem přes parkánový prostor. Na nádvoří se jistě vyplatí chvilku postát a nechat se pohltit velkolepostí stavby. Díky rozsáhlé rekonstrukci se nádvoří vylouplo v celé své nádheře. Mimochodem i tento prostor se dal v případě nouze zaplnit vodou, ale údajně to nebylo nikdy potřeba.

Vstupní síň

Vstupní síň

Vstupní síň severního paláce je součástí kdysi velkého prostoru, který však po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka jeho synové rozdělili na tři části. Hned v té první si můžeme udělat obrázek o tom, jak vlastně Půta Švihovský vypadal – na stěně visí odlitek jeho náhrobku z Horažďovic. Okna jsou tu proklatě vysoko – to proto, že Půta už v hotovém paláci nechal pod vlivem nadšení stavebními úpravami snížit podlahu.

Hodovní síň

Hodovní síň

Pár schodů a jsme tam. Přímo proti dveřím se tyčí původní gotický pilíř s šedo-oranžově rytým kvádrováním. Člověku hned vyvstanou na mysli barevné gotické oděvy, středověcí hudebníci a ruce umaštěné chutnou pečínkou. Jsme v hodovní síni aneb, jak říkají místní, v „baštírně“. Kdysi byla místnost bohatě zdobená renesančními nástěnnými malbami; z nich se zachovala jen část.

Dámská ložnice

Dámská ložnice

Prostor vyhrazený hradní paní a jejímu dámskému doprovodu. Žádný velký přepych nečekejme. Jen to, co asi tak hradní paní mohla nejvíce využívat: ložnici, jídelní prostor, koutek pro ruční práce a párek medvědích kůží na podlaze proti chladu. Také zde se částečně dochovaly původní nástěnné malby.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Jeden z nejlépe dochovaných pozdně gotických interiérů hradu. Pohádkově barevná nástěnná malba, která na sebe ihned strhne pozornost, znázorňuje souboj svatého Jiří s drakem. To, co je na ní nejcennější, ale hledejme za zády bojovníka (pro zajímavost – má tvář objednatele malby, tedy Jindřicha Švihovského z Rýzmberka, a postava princezny jako by z oka vypadla jeho ženě Voršile, kněžně Minsterberské). Skví se tam hrad Švihov v celé své kráse – tedy tak, jak vypadal v době největšího rozkvětu. I díky tomuto vyobrazení máme dnes naprosto jasnou představu o tom, jak monumentální skutečně byl. A protože Jindřich byl na původ svůj, ale zvláště své ženy Voršily z Minsterberka patřičně hrdý, nechal na tribunu umístit erby jejich i příbuzenských rodů.

Z původního zařízení hradu se téměř zázračně dochovaly i čtyři dřevěné busty církevních otců.

Dovedete si představit, jak krásný musí být v tomto prostoru svatební obřad? Nic není nemožné, vždyť obřady se tu skutečně konají a je jich čím dál víc.

Taneční sál

Taneční sál

Pokud chystáte svatbu, při které hosty počítáte na desítky a více, pak můžete mít obřad v druhém patře jižního paláce. Taneční sál je pojme všechny. Říct své „ano“ pod okázalým malovaným kazetovým renesančním stropem, v sále, kde se zvuk slibu věrnosti lahodně nese prostorem, zní jako uskutečněný sen.

Ten původní, trámový strop, se nedochoval a současný sem byl převezen z Bělé pod Bezdězem a pochází ze zámku Dobrovice.

Zbrojnice

Zbrojnice

Co by to bylo za nedobytný hrad, kdyby v něm chyběla zbrojnice? Ta zdejší je rekonstruovaná s ukázkami zbraní různého typu.

Co si budeme vykládat, každé polidštění potěší,
proto nezapomeňme zvednout poklop
a nakouknout otvorem prevetu neboli
původního středověkého záchodu, kam asi
dopadala potřeba dávných pánů.

Víte že…

Víte, že Kamenný dům ve městě Kutná Hora patří k nejvzácnějším gotickým památkám v Čechách a že ho nechal postavit jeden nafoukaný řezník? Jmenoval se Martin Kroupa a kutnohorští horníci z něj měli jenom legraci.