Pýcha předchází pád

Tak, jak doznával hrad za působení Rýzmberků rozkvětu, dostávalo se mu od Kavků částečného zapomnění. Byť provedli některé stavební úpravy, celkově hrad ztrácel na svém významu. Část opevnění byla dokonce zcela ponechána svému osudu. O svou důležitost přišel hrad definitivně za Černínů, kteří sloučili panství švihovské s chudenickým.

To horší však mělo teprve přijít, a to po ukončení třicetileté války (1618 – 1648). Jako možné středisko proticísařského odporu, stal se Švihov, tak jako mnoho jiných v té době, nepohodlným císaři Ferdinandu III., a ten nakázal hrad srovnat se zemí. Ač se Černínové ze všech sil snažili demolici oddálit, k částečnému boření chtě nechtě přistoupit museli. Zničen byl díl opevnění a s ním i část postavená Benediktem Rejtem. Nakonec však Černínové (také díky intervencím historika Bohuslava Balbína u císařského dvora) Švihov uchránili a demoliční příkaz byl zrušen.

Místo šlechty obilí

V průběhu 18. století přestali Černínové Švihov užívat jako honosné sídlo. Objekt začal sloužit výhradně k hospodářským účelům, zejména jako sýpka. Tak tomu bylo až do konce druhé světové války. A jak známo, sýpky nepotřebují opečovávat a modernizovat přispěním věhlasných architektů, takže hrad začal upadat a z jeho bývalé slávy by toho asi dnes mnoho nezbylo, nebýt rozsáhlých záchranných prací v padesátých letech dvacátého století.

Na druhou stranu je nutné poznamenat, že právě díky užívání hradních místností jako výlučně skladovacích prostor, dochovaly se nám ve své původní podobě, včetně mnoha jedinečných detailů. A tak se ukázalo, že zlé může být i k něčemu dobré. Obilí zkrátka zachránilo kus vzácné historie.

Víte že…

Víte, že rozhledna Oslednice nabízí krásný výhled na jihočeské městečko Telč, které se pyšní zápisem na Seznamu UNESCO? Nebude-li vám výhled z Oslednice stačit, můžete se nad Telčí proletět v horkovzdušném balónu.