Stručná historie hradu

Hrad Švihov nechal zbudovat na konci 15. století královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších mužů rodu Rýzmberků. Obratně se pohyboval na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského a nabyl nemalého vlivu a majetku. Kromě hradu Švihova připojil Půta k rýzmberskému panství také hrady Rábí, Horažďovice a Prácheň. Od krále jako zástavu za půjčení jistého finančního obnosu dostal do vlastnictví také Roudnici nad Labem v Severních Čechách nebo knížectví Kozelské ve Slezsku.

Hrad Švihov byl od prvotní myšlenky komponován jako umělý ostrov. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb, také s vodním příkopem, obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla však dokončena až po Půtově smrti (1504), tedy již na počátku 16. století. Na dostavbě se výrazně podílel i známý pozdně gotický architekt Benedikt Ried (Rejt). Oba vodní příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy.   

Po Půtově smrti zdědili hrad jeho dva synové Václav s Jindřichem. Nepodařilo se jim však panství udržet a museli se postupně svých majetků vzdávat. Hrad Švihov prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně, jehož dva synové se hradu o padesát let později v roce 1598 opět zbavili. Tentokrát byl kupcem Humprecht Černín z Chudenic.

Osudové období pro hrad nastává v první polovině 17. století, kdy ztrácí své původní funkce. Během Třicetileté války dvakrát odolal útokům švédských vojsk, ale po válce byl vydán císařův rozkaz k jeho srovnání se zemí. Ferdinand III. Habsburský chtěl demoličním dekretem vztahujícím se na výrazný počet českých hradů eliminovat možnost obsadit pevnosti loupeživými hordami, které byly jedním z důsledků dlouhotrvající války. Švihov tedy v té době, a z vůle krále, přišel o velkou část vnějšího opevnění a o oba vodní příkopy.

Černínům se demolici hradu podařilo zrušit. Hrad však nadále využívali už jen k hospodářským účelům. Z obou paláců se staly sýpky a předhradí hospodářským dvorem. Tak byl hrad využíván pod vedením správců až do první poloviny 20. století a jeho údržba se omezovala jen na nejnutnější práce, až je v roce 1926 v úředních spisech označován jako „zřícenina“. O čtyři roky později si však k hradu našel vztah Eugen Černín, který provedl základní kroky k záchraně gotické památky včetně oprav zastřešení.

Druhou světovou válku hrad přečkal jako hospodářství bez větších škod a po válce byl jako součást černínského majetku konfiskován. V roce 1947 převzala správu nad hradem právě vzniklá Národní kulturní komise, která takřka neprodleně zahájila rozsáhlou průzkumovou a rekonstrukční činnost, jejíž nejnáročnější část se odehrála již v 50. – 60. letech 20. století. Na obnově se tehdy velkou měrou podílel ing. arch. Břetislav Štorm.

Po náročných stavebních rekonstrukcích vyvstala otázka instalací interiérů, což komplikoval fakt, že z původního vybavení se dochovalo jen velmi málo. Proto byla zvolena tzv. náznaková instalace, která má v návštěvníkovi vyvolat dojem zabydleného pozdně středověkého šlechtického sídla.

Dnes je hrad ve správě Národního památkového ústavu a prezentuje se široké veřejnosti prostřednictvím několika prohlídkových tras a mimořádných prohlídek.

Přehled majitelů hradu

Švihovští z Rýzmberka (13. století–1548)

• Vilém II. z Rýzmberka a ze Skály (přelom 13. a 14. století)
• Břeněk Švihovský z Rýzmberka (druhá polovina 14. století–počátek 15. století)
• Vilém Švihovský z Rýzmberka (počátek 15. století–1472)
• Půta Švihovský (1472–1504)
• Jindřich a Václav Švihovští (1505–1535)
• Jindřich a Jan Půta (Václavův syn) Švihovští (1535–1548)

Kavkové z Říčan (1548–1598)

• Heralt Kavka z Říčan a ze Štěkně (1548–1563)
• Zdeněk a Heralt Kavka mladší Říčanský (1563–1566)
• Heralt Kavka mladší Říčanský (1566–1595)

Černínové (1598–1925)

• Humprecht Černín z Chudenic (1598–1603)
• Jindřich Černín (1603–1640)
• Humprecht Protiva a Jan Maxmilián Černínové (1640–1662)
• Humprech Protiva Černín (1662)
• Jan Heřman Černín (1666)
• František Maxmilián Černín (1666–1699)
• Heřman Jakub Černín z Chudenic (1700–?)

Hospodářská správa (1925–1930)

• Karel Knapp (1925–1926)
• Václav Levora (1926–1930)

Období do současnosti

• Černínové (1930–1945)
• Národní pozemkový fond (1946–1947)
• Národní kulturní komise (1947)
• Národní památkový ústav (současnost)

Přehled stavebního vývoje hradu

• konec 12. století vystavěno zemanské sídlo Držkajů na ostrohu nad řekou Úhlavou
• 1. polovina 14. století Švihovští postavili novou tvrz při řece Úhlavě
• 1425 obléhání tvrze hustiskými vojsky pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic
• 1480 na místě tvrze byla zahájena stavba hradu
• 1505–1530 stavební úpravy hradu, dokončení vnějšího opevnění
• konec 16. století úpravy vnitřního hradu (renesanční malby, fasády,...)
• 1641–1644 obléhání hradu Švédy a vypálení města
• konec Třicetileté války stržení zadní části opevnění, dvou bašt a zahrnutí příkopů
• 18.–19. století přestavba hradu pro hospodářské účely
• 18.–20. století chátrání hradu (v 18. století  a roku 1928 hrad označen jako zřícenina)
• 30. léta 20. století nejnutnější opravy hradu
• 1949–1954 rekontrukce
• 1951 archeologický průzkum a v náznacích byl obnoven systém vnějšího opevnění
• do současnosti probíhají práce na obnově a restaurování hradu